Seznam lékařů vyšetřující oční choroby

MVDr. Jiří Beránek - Veterinární klinika, Husova 1747, 530 03 Pardubice, tel.: 603 272 796, 466 262 914, email: med.prod@worldonline.cz

MVDr. Petr Raušer - Klinika chorob malých zvířat, Oddělení chirurgie Veterinární univerzity Brno, Palackého 1/3, 612 42 Brno, tel.: 603 857 693, 541 562 356

MVDr. Vladimír Knapík - Veterinární klinika Medipet, Sokolovská 557, 760 01 Zlín, tel.: 577 225 810, email: medipet@post.cz

MVDr. Pavla Trnková - Veterinární pracoviště, Fillova 14, 638 00, Brno - Lesná, tel.: 604 824 924, 548 520 099, email: p.trnkova@post.cz

MVDr. Petr Staňa - Veterinární ordinace, Budečská 7, 702 00 Moravská Ostrava, tel.: 603 244 263, 596 120 482

MVDr. Pavel Hron - veterinární klinika Erika, Nám. Dr. Holého 8, Praha 8, tel.: 284 821 784, email: vet.klin.erika@volny.cz

(Zdroj: Magazín collie a sheltie 1/2007)

Epilepsie u šeltií

Ráda bych upozornila, že článek vychází z mých zkušeností s epilepsií u naší feny. Všechny údaje ohledně nemoci naší fenky jsou pravdivé a nezkreslené. Průběh této nemoci a její příčina je u každého psa jiná.

Roku 2003 jsem si domů přivezla již dvouletou fenu šeltie Charlotu Gold ze Sedlmajerovy vily(dále jen Pili). Pilinka byla bojácný pejsek, navíc naše snažení o socializaci zhatila epilepsie. První záchvat nás překvapil v květnu. Byl poměrně silný a Pilinka se k nám doplazila a hledala pomoc. Záchvat trval něco kolem tří minut - byl silnějšího rázu. U některých psů během záchvatu nedochází jen ke křečí po celém těle a vyvracení hlavy při křeči, ale i k pomočení, pokálení a slinění. My jsem záchvat přečkaly v křečích a později hledaly příčinu.

První krok byl vyřazení jiných možných příčin záchvatů. Krevní testy neukázaly ani sebemenší náznak jiného onemocnění vnitřních orgánů. Po poradě s veterinárním lékařem jsme vyřadily cukrovku a po rengenu předních končetin i úraz a tím snad i naší domněnku, že epilepsie vznikla po nárazu. Bohužel se tato příčina nedá nikdy jednoznačně prokázat, pokud si majitel není jist, že pes utrpěl úraz a epilepsie je následkem, protože na ní pes ani jeho předci netrpěl.

Nastalo čekání a hlídání Pilinky. Žádné jiné známky nemoci neprojevovala a tak jsem zatím i s veterinářem zůstali u názoru, že to pravděpodobně bude epilepsie. Byli jsme dohodnuti, že se ozveme, kdyby nastal nějaký jiný záchvat. Mezitím jsme ubraly z aktivit ohledně agility a socializace. Další záchvat na sebe nechal čekat skoro tři měsíce. Pak následovala série záchvatů, kdy jsme se rozhodly změnit veterináře a začít nemoc léčit, protože to Pilinku mohlo ohrozit na životě. Všeobecně se tvrdí, že když má pes do roka 4 záchvaty, že je to únosná mez a že není potřeba nasadit léčbu. Když nový veterinární lékař znovu vyloučil všechny jiné možné příčiny záchvatů a záchvaty pořád neustupovaly, nasadili jsme léčbu. Koncem roku 2004 Pilinka začala užívat Phenaemaletten. Tento lék je lidský a u většiny psů též zabere. V ojedinělých případech je kombinován a nebo nahrazen jiným lékem, který u daného psa má účinek. Podávat tablety jsme začaly ráno a večer s plánem, že je potřeba najít optimální hladinu Phenobarbitalu v krvi. Po poradě s veterinářem jsme začaly na horní hranici s případným snižováním. Do tří dnů byla Pilinka zcela dezorientovaná, ztrácela rovnováhu, padala ze schodů a narážela do věcí. Díky tomuto stavu a naší nové a špatné zkušenosti jsme přestaly léky podávat.

Roku 2005 se záchvaty zase zhoršovaly a byly jsme nuceny zase začít podávat léky. Začaly jsme na spodní hranici. Nejprve to vypadalo, že se léčka osvědčuje, ale bohužel jen dočasně. Další záchvaty byly každý týden a začátkem roku 2006 jsme byly už na 12 záchvatech za měsíc. V léčbě jsme pokračovaly a dávku zvyšovaly. Koncem roku 2006 jsme se dostaly za měsíc na 4-6záchvatů a s dávkou dva a ¼ tablety ráno i večer. Pilinka byla občas oteklá, i když vypadala jako pěkně vykrmená šeltička. Nálada se jí zlepšila a stala se z ní celkem aktivní a uštěkaná fenka. Od konce roku 2006 se držíme pořád na 2-6 záchvatech za měsíc. Záleží dost na počasí, stresu a únavě.

Shodou okolností má Pilinka šelest na srdci a proto již nesmí pod narkózu. Zanesenému žlučníku se snažíme ulehčit dietou, srdci klidem a epilepsii léky.

Bohužel tento stav vyžaduje neustálý dozor, regulaci zátěže, dietní krmivo a věčné hlídání zdravotního stavu, ale za šťastný život Pilinky to stojí.

To co při každém záchvatu prožívám nepřeji nikomu. Pocit, když musíte držet psa v křeči v náručí a dohlížet na hodiny, zda záchvat netrvá déle jak 5minut a zda není potřeba jet na veterinu, aby se předešlo kómatu, je hrozně bezmocný.

Děkuji všem, kteří nám pomáhají...

Katka a Pilinka

PS: Vyzkoušely jsme alternativní léčbu, ale bohužel je epilepsie už moc těžká a léčba neměla požadovaný účinek. Nastala pouze regulace záchvatů, kdy za měsíc záchvat nebyl ani jeden a během 14dnů bylo záchvatů cca 7.